KONCERTY

21. - 23. 6. FESTIVAL V RADIMI PODRUHÉ

        Opět nutné vysvětlení. Cesta plná krup. Posunutý začátek. A jedem! Neodborné zhodnocení hudebních produkcí a jiné řeči. Chválíme zvláště: Fixu, divadlo, Česuldu, Litinovku a Znouzi. Káráme zvláště: Šlikoně (Dejvovy brýle) a nejvíce ty, kdo tam nebyli.

a. Než se začalo hrát
         O víkendu 22. a 23.6. jsem měl být opět na třech místech najednou, neboť jsem měl a) pomáhat při malování obývacího pokoje, b) navštívit oslavu dvacátých narozenin Báry Hezoučké, c) zavítat na rockový festival. Vytvořil jsem skvělý plán, jak to všechno stihnout, ale nakonec jsem ho nerealizoval a docela krutě dal přednost účasti na radimském festivalu. A proto musím nyní vytvořit nadmíru dokonalou recenzi, která moje setrvání pouze na této akci ospravedlní jak před mými rodiči, tak před nebohou sestřenkou.
         Ve čtvrt na sedm mě Tereza a Aleš vyzvedli a vyrazili jsme. Naše cesta měla několik zastávek v Nymburce, kde bylo třeba naložit Pláču se slečnou. Zatímco jsme pojížděli po městě, které má s blízkými Poděbrady stejné potíže, jako Hradec Králové s Pardubicemi, západní obzor se začal hrozivě stmívat. Meteorology avizovaná nepřízeň počasí nás nezastrašila. Z Nymburka jsme odjížděli krátce po sedmé s tím, že za dvacet minut budeme v Radimi. Zatím se docela setmělo. Vítr, dosud jen neznatelný, prudce zesílil. A zakrátko začaly silnici bičovat provazy deště. Auta zpomalovala až do kroku. Déšť a dokonce krupobití bylo tak husté, že jsme museli sjet ze silnice a na dvacet minut zastavit. Seděli jsme potmě v autě, a probírali šanci na to, že festival vůbec začne. Nakonec krupobití ustalo a déšť se zmírnil. Mohli jsme vyjet. Ale nebyla to veselá cesta. Vichřice srazila na silnici několik stromů, takže jsme museli kličkovat protisměrem a železniční přejezd na spojce mezi Nymburkem a prvním koridorem byl zablokovaný trvale rozsvícenými červenými světly. Po patnácti minutách marného čekání jsme nevyměkli a porušili předpisy silniční i železniční. V další vesnici jsme museli uhnout ze zatopené okresky a objíždět kus kolem bloku. Než jsme dojeli k Radimi, bylo skoro osm hodin. Festival měl už hodinu probíhat, ale nad zámeckým parkem se vznášelo jen ticho.
         Důvodů, proč hudební produkce dosud nezačala, bylo povícero. Všechno nám sdělil Dejv společně se Šlikoněm, Janou, Helmutem a dalšími lidmi, kteří jako obvykle znali mě, leč já je už zase ne. Bouřku všichni přečkali bez úhony v hostinském stanu, zato ale nešel proud a pivo bylo všechno jen ne studené. Prohlásil jsem, že vstup zaplatím, až zapnou elektriku a bude zřejmé, že se bude hrát. Má nedůvěra naštěstí neměla opodstatnění, za čtvrt hodiny se rozsvítilo v baru, což bylo provázeno mnohohlasým radostným pokřikem. Festival mohl začít. Uvaděčkou byla dívka sympatická zejména svým bravurním poprsím, jež zakrývala pouze velmi tenkou látkou. Kapely měly jako vždy zhruba hodinu, ke konci snad i o něco méně. Zvuk, jenž se na nás následující dva dny valil, se ukázal býti velice dobré kvality, za což zvukaři budiž sláva. Zkouška byla hotová natošup a první kapela vystoupila na pódium krátce po půl deváté.

b. Recenze
        Vzhledem k tomu, že tyto řádky píšu už s více něž čtrnáctidenním odstupem a mohu se opírat jen o dosti chatrné poznámky psané na konci večera ve stavu odpovídajícím brzké ranní hodině, nečekejte nyní nějaké objevné pravdy. A ty známky, co jsem tam dal, jsou stejně takové šméklé. Jednak se v nich promítá můj dosti divně vytvarovaný vkus, jednak jednička daná LV a jednička daná ZNC jsou přeci jen trošičku "jiné". Ale co s tím? Asi nic, takže jedeme:
         První hrála kapela A bude hůř, kterýžto název po nepodařeném začátku festivalu nepůsobil příliš povzbudivě. Klasický punk a na první poslech obtížně srozumitelné texty. Ale jako probuzení ideální. Hodnocení 3
         Bad Day, druhá z kapel, zahrála "slušivý metlík" (dle opilé poznámky). Hodnocení: 2
         Vypsaná fiXa hrála jako třetí a měla rozhodně úspěch. Tato kapela nezklame nikoho, zejména pak Šlikoně. Ale je třeba dát si pozor: Šlikoň je totiž při pařbě na FiXu nebezpečný nejen sobě, ale i svému okolí, což dokázal tentokrát naprosto dokonalou likvidací Dejvových brýlí, jež mu strhl z očí zuřivě máchající košilí. Brýle jsme našli až po delší době. Obroučky působily opravitelně, skla nikoliv. FiXa zahrála tento večer asi nejlépe ze shromážděných kapel. Hodnocení: 1
         Jméno čtvrté hrající kapely mi vypadlo, neb jsem si pro prožité pařbě potřeboval decentně odpočinout. Hráli něco, což si dovolím označit jako metal, texty byly anglické a ani zkušenosti nedávno nabyté v zahraničí mi neumožnily dekódovat byť jen jediný refrén. Hodnocení: 3-
         Pakaya. Tato kapela mě loni potěšila, letos ne. Letos to bylo nějaké špatné. Hodnocení: 3
         Cruel. Zahoďte Enyu, mohl by si říct každý, kdo zaslechl tuto kapelu a hledá alternativu pro hudební podklad Pána Prstenů. Výpal s "fantasy" soundem, takový těžký středověk. Texty byly tuším taky "cruel". Hodnocení: 2
         Poslední kapela, jež měla tento večer hrát (Antracit) tento večer nehrála z velmi prostého důvodu: Namol opilí nebyli schopni dát se ve tři ráno dohromady. Hodnocení: 1* :-)
         I my, kdož jsme setrvávali přes noc v areálu zámku, jsme se přesunuli na stanovou loučku. Dejv a já, nemaje stan, utábořili jsme se pod rozložitým listnáčem neznámého druhu, popřáli si, aby v noci nepršelo, a upadli do alkoholických mdlob.

         Ráno bylo docela příjemné. Jen pivo začali točit až v deset, takže jsem s Dejvem stihl ještě jednoho samoobsluhového lahváče. Spousta lidí se na noc vracela do blízkého Nymburka, další měli přijet až dnes (Česulda). Návštěva ale rozhodně nebyla valná. Ani dvoudenní vstupné nižší dvouset korun nepřilákalo více platících zájemců, než asi sto.
         Sobotní program se rozeběhl po jedenácté a to velmi netradičně: Divadelním představením. Uvaděčka nás musela nejdříve velice dlouho utišovat, nakonec se jí to podařilo a šestice herců oděná do kostýmů inspirovaných renesanční Itálií mohla začít hrát. Divadelní hra to byla fortelná. Pomocí živých herců i loutek byly vyprávěny příběhy veselé i kruté, vždy ale dost hustě erotické. Zkrátka dekameron. Nejsem si ale jist, zda toto dílo končí tak, jako příběh této společnosti přátel scházejících se po večerech k vyprávění. Skupinový sex zřejmě na jevišti jen tak často neuvidíte (respektive neuslyšíte, protože konec byl pro jistotu za plentou). Zkrátka a dobře: Srandy spousta, sexu moře, správný kus pro léto stvořen. A má známka? Přece jednička :-)
         Česulda o to divadlo bohužel přišel, neboť dorazil asi pět minut po skončení a to na kole - z Dejvic (55 km), za což sklidil obdiv, stejně jako za tvrzení, že až to tady skončí (tedy zhruba ve dvě), pojede zase zpátky. Což učinil. Můj plán nechat se odvézt do Poděbrad na vlak naproti tomu získal postupně tolik trhlin, že jsem jej musel přehodnotit. A několika trapnými telefonáty se z Bářiných narozenin [o|vy]mluvit.
         První z kapel nesla nerozumitelný název Ememödöpoka. Stejně nesrozumitelná byla bohužel i jejich produkce, ostrá leč tupá, jak poznamenávají poznámky. Ale alespoň zpívali česky. Hodnotím 3
         Hned druhá z kapel však byla zajímavým překvapením. Úvalské Ejhle obsahující netradiční dvojici zpívajících klávesistů (přesněji klávesisty a klávesistky) mělo velmi humorný a popový projev. I úmyslně disharmonické tóny byly veselé. Jen troška nepřesností a přílišná jednoduchost bez instrumentálních parádiček kazily jinak výborný dojem. Tato kapelka ode mne dostane 2
         Anglicky hrající i nazvaný Brown Underpant z Klatov nepředvedl nic zajímavého, u příliš ostrých kapel už nejsem schopný rozeznat jednotlivé chuti a anglické texty nejsou pro kapely místního formátu zrovna rozumné. Hodnocení: 3
         Kolem třetí odpoledne nastaly nějaké čachry v pořadí kapel, harmonogram se posunul a zpřeházel, což pomohlo asi nejvíc Litinovce, která se posunula o dost dozadu. V této fázi festivalu se navíc zdálo, že dnes uslyšíme jen samý metal a téměř žádnou instrumentální dovednost, obavy z malé pestrosti produkcí již byly na místě. Naštěstí hned další kapela to alespoň trochu napravila.
         Anglicky zpívající The Radios potěšily laskavým zvukem "plakajících" kytar a solidním vokálem zpěvačky. V tuto hodinu se ještě nepařilo, což byla docela škoda, tahle kapela by později jistě přesvědčila lépe. Rozhodně 2
         Následující Uhelná Yam nám předvedla, že ani bohatá instrumentální výbava (ságo + housle) muziku nedělá. Bylo to nepřesné, nedetailní a nepříliš výrazné. Hodnocení: 3
         V této době jsme již zvolna umírali pod žárem pozdního odpoledne a netrpělivě čekali na lepší polovinu sobotního programu. Zlom nastal po šesté, když nastoupila kapela Takin'off. Rozsáhlá, devítičlěnná kapela měla pěknou "dechovou sekci" skládající se z flétny, trubky a dvou různě laděných (a různě velkých) saxofonů. První, naprosto totálně parádní instrumentální skladby ukázaly, že tady hraje někdo, kdo to umí. Ale to ještě nebylo všechno. Již před několika hodinami jsem si povšiml ve frontě na pivo postávajícího černouška a marně se domýšlel, co může dělat cizinec na průměrném festivalu lokálních kapel. Teď vyběhl chlapík na pódium, popadl mikrofon a předvedl nám parádní rapové sekvence, jaké jsme opravdu neočekávali. Viva globalisacia, mohli bychom si zapět sborem. Že zpíval anglicky, o tom samozřejmě nemůže být žádná pochybnost, ale oproti skoro všem předchozím kapelám to tady mělo smysl. A proto hodnotím kladně: 1-
         Po dlouhém dni měl přijít konečně punk. Litinová Vana to bude mít těžké, říkali jsme si, když má hrát po první skvělé kapele tohoto večera. Ale drželi jsme jí palce. A Vana nezklamala! Po úvodním Švejkovi už šla jedna lahůdka za druhou, plac před kapelou se naplnil, zahustil a rozjel, a naše oblíbená čtveřice pivních blbů dokázala vytáhnout maximum jak ze sebe, tak z nás. A závěrečná "Do světa" nenechala jediného člověka na pochybách, že čas Litinovky je tady. Všeobecně jsme se pak shodli, že tohle byl nejlepší koncert Litinovky vůbec, a jen jedna věc kalila opojení kapely z naprostého úspěchu: Že si to nenechali nahrát. Mé hodnocení pak tomuto naprosto odpovídá. Tuto první jedničku dávám Vaně s potěšením, neboť vím, že si jí zasloužila. Tady je: 1-
         Ale lahodě neměl být tohoto večera ještě zdaleka konec. Na pódium nastoupili další proslulí frajeři, tentokráte DKV, což načaté tanečníky dokázalo rozhýbat ještě daleko více. Vanessa se opět dokázala blýsknout a ani procházející fámy o jejím možném odchodu a rozpadu kapely nám v tu chvíli vůbec nevadily. Ani tuto kapelu jednička nemine: 1
         Závěr bloku si vzala na starost má oblíbená Znouzectnost. Považujíce se za poučeného fanouška (zatím ještě ne znalce), čekal jsem netrpělivě na tuto produkci. Opět jsem nemohl být zklamán. Daleko větší potěšení z koncertu měl však jistě Česulda, který nyní postával na okraji vroucího kotle, na naše snahy o vtažení do vřavy nereagoval a pouze bezvýhradně soustředěně naslouchal. Skladba písní byla jako vždy docela jiná než posledně a jako vždy bezchybná. Hrály se takřka výhradně věci staré (do Neználka) a nové (Písně), mezi skoro nic. Ale koho by nezasáhlo Údolí slepců, Totenpolka nebo Píseň Budoucnosti. A na závěr, jak je tradicí, to nejlepší: Krysař. A navíc, neboť ZNC je kapelou, která si může dovolit přídavek, jsme si vyřvali HASIČE. A tak jsem konečně slyšel tuto slavnou píseň znít naplno a živě a skvěle a pařil jsem a tancoval a vrhal do kotle a uhýbal jiným vrženým, lidské maso se mlelo jak hozené na pánev, tuk již vřel a ZNC pod námi topila až do úplného vyškvaření. A pak i hasiči po požáru usedli do pivnice, poslední sloka dozněla a my byli najednou střízliví, propocení, ale dozajista nakrmení vynikající duševní stravou, jakou je hudba a texty této kapely. Hodnocení: 1+
         Předposlední kapelou večera byla Garland Green. Upřímně řečeno, po tak plném zážitku, jakým bylo předchozí vystoupení Znouze, jsem se nezmohl na nic jiného, než na hodnocení číselné: 2-
         A závěr večera patřil jiné, taktéž legendární a naprosto dokonalé kapele: Nahoru po schodišti dolů bandu. Co mohu napsat o kapele, kterou jsem slyšel poprvé, která se mi líbila, a která si zaslouží snad ještě lepší známku než Znouze? Snad jen to, že nyní vím. A rád půjdu zas. Hodnocení: 1++.
         Festival jsem tedy ohodnotil velice kladně. Ano, byl jsem pokojen. A tak jediné, co mrzelo jak mne, tak organizátory, byla již zmíněná mizerná účast. Škoda jí. Ale jestli Festival pod hvězdami vydrží ještě pár let, stane se opravdu skvělým.
         Výsledné hodnocení festivalu: 1-

         Ráno nedělního dne bylo poněkud krušné. V osm nás probudili zbytečně čilí Aleš a Terezka, odvezli nás (tj. Dejva a mne) do Nymburka na nádraží, kde se naše cesty nasednutím do různých vlaků rozešly.

Vráťa Filler


Zpět